I don´t.

17. listopadu 2010 v 15:09 | xoxo
Chce se mi spát.
Tohle počasí je absolutně depresivní a příšerný. Největší počet sebevražd je v listopadu. No já se vůbec nedivím.
Mám tu plátno...a pár barev. Jenže na to nemám sílu. To co mě vždycky bavilo, mě poslední dobou opouští. Nemám chut dělat nic. Na lidi kolem sebe jsem opravdu nepříjemná a divím se, že mě ještě neposlali do někam.
Co kluk? Nic. Jsme spolu dál.
Pomalu ale jistě se hroutím do propasti depresí.
Už je to tu zas.
Ne prosím ne ne ne.
Já nechci.
Napřahla jsem ruku, aby mně někdo zachytil...ale všem je to jedno že se v tom topím. Až mi jeden z nich pomůže, budu mu navěky vděčná.
Doslova jsem ztatila dvě kamarádky. Už se ani nepozdravíme a to jsme se tak ještě před dvěma měsící bavily skoro pořád. Život se prostě mění.
Nebaví mně vůbec nic.
Až se rozejdem, budu úplně sama. Vím to. Jenže když ho miluju a vidím ho jen o víkendech tak jsem s ním prostě pořád. Jenže ony to nechápou. Když jsem se s nima snažila navázat kontakt že bysme někam zašly...tak mi jedna z nich sdělila že jí nic nepřináším a že mi musí jen pomáhat a ať se mám dobře. Tak fajn.
Dobře se budu mít jedině pod zemí. Doslova.
Pche...kámoši.